Jak se to říkalo? „Ty jsi tak hezká, že nebudeš muset v životě makat?“ V dnešní emancipované době už by to neprošlo, ale ta babička ve mně má tendenci pronést přesně takovéhle hlášky, když se dívá na tuhle über roztomilou šicí skříňku na kolečkách.
Pochází z Německa z cca 50.-60. let, měří na výšku 55 cm, na šířku 45 a na hloubku 25 cm a myslím, že se v životě namakala dost. Je z dřevěného masivu, byla celá pomalovaná nějakým lesklým akrylem s vystouplým vzorem úchylných květin a mě to stálo skoro ruce (a trvalo mi to jen jeden rok), než jsem ji dala do pucu. Rozebraná do posledního dřívka, obroušená, namalovaná několika vrstvami #butteryellow a #babypink barev a stejně tak pečlivě nalakovaná (barvy a lak jsou určeny na dětský nábytek a bezpečné). Pořád není dokonalá, ale krásná, to tedy je.
Myslela jsem při tom na všechny ty bezstarostné holčičky, které si do ní místo ručního šití budou dávat své sponky a korálky a poníky a malé Lego a budou si je rovnat do otevírací vrchní skříňky a rozkládacích dvou šuplíků s přihrádkami. Převezou si ji na kolečkách zrovna tam, kde si budou chtít hrát a nebude to vadit ani uprostřed obýváku, protože je lepší koukat uprostřed obýváku na midcentury šicí skříňku, než na plastové boxy Made in China.
| Kód | Kód: 2880 |
|---|---|
| Kategorie: | Nábytek |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
